Dějiny města
Historie Mariánských Lázní po obdobích, s časovou osou a propojením na osobnosti. Přehled uvádí, co je v datech, a odlišuje doložené od nejistého — nedoplňuje ani letopočty, ani souvislosti.
Mariánské Lázně vznikly na klášterním panství tepelských premonstrátů. Prameny byly doloženy roku 1528, léčebné využití prosadil roku 1779 klášterní lékař Johann Josef Nehr, roku 1808 dostaly lázně jméno, roku 1812 se staly samostatnou obcí a 6. listopadu 1818 veřejným lázeňským místem. Roku 1865 byly povýšeny na město a do první světové války prošly obdobím největšího rozmachu evropských lázní. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo, které tvořilo drtivou většinu obyvatel, odsunuto a nahrazeno českými osídlenci; lázně byly roku 1948 znárodněny a čtyřicet let fungovaly jako státní a odborové lázeňství. Po roce 1989 následovala privatizace, památková ochrana historického jádra a 24. července 2021 zápis na seznam světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.
Období v přehledu
dějiny od roku 1193 do 2025
Zaznamenaných událostí
65 osobností v nich figuruje
Nejistých údajů
prameny se u nich rozcházejí — na ose mají jiný tvar značky
nesmí se číst jako doložený fakt
Uvedených zdrojů
ke každému období i události
Časová osa dějin města
1193–2025 · 112 událostí
Období jsou vodorovné pruhy, jednotlivé události značky. Osa je lineární v čase, takže staletí bez záznamu jsou vidět jako prázdná plocha — mezera v našich datech je taky informace.
- doložený záznam — plná značka
- údaj s výhradou — plná značka s přerušovaným obrysem; čím je sporný, stojí v tabulce
Značky se na 86 místech překrývají — víc událostí padne na stejný bod osy. Úplný výčet je v tabulce pod osou.
Osa nepřeskakuje prázdné roky — rok, ve kterém se nic nestalo, zabírá na ose stejně místa jako kterýkoliv jiný. Prázdné místo je proto informace, ne chyba. Osa neobsahuje dějiny města, ale záznamy, které o nich máme. Řídké období nemusí znamenat, že se nic nedělo.
Z čeho se osa skládá: přehled dějin města · soupis historických událostí · jednotná časová osa města. Nic dalšího v ní není — osa ukazuje jen to, co je v našich datech, ne všechno, co se stalo.
Zobrazit jako tabulku (112 událostí, od nejnovější)
| Kdy | Druh | Událost | Jistota | Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| 9/2025 | Dějiny města | Město získává zpět pavilony tří pramenů — Světové dědictví UNESCO a současnost (od 2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 2025 | Dějiny města | Počet obyvatel v roce 2025: 14 052 — Světové dědictví UNESCO a současnost (od 2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 2023 | Dějiny města | Mariánské Lázně se staly klimatickými lázněmi — Světové dědictví UNESCO a současnost (od 2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 24. 7. 2021 | Dějiny města | Mariánské Lázně zapsány na seznam světového dědictví UNESCO — Světové dědictví UNESCO a současnost (od 2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 5/2021 | Dějiny města | Město začíná usilovat o status klimatických lázní — Světové dědictví UNESCO a současnost (od 2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 2021 | Dějiny města | Světové dědictví UNESCO a současnost (od 2021) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 2020 | Dějiny města | Založen festival Knižní lázně — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 2019 | Dějiny města | Nominace Slavných lázeňských měst Evropy předložena UNESCO — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 2016 | Dějiny města | Vzniká Marienbad Film Festival — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 2012 | Dějiny města | Zahájeno úsilí o zápis lázeňských měst na seznam UNESCO — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 10. 9. 1992 | Dějiny města | Historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1. 5. 1992 | Dějiny města | Privatizací státního podniku vznikají Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1991 | Dějiny města | Sčítání 1991: 15 382 obyvatel — nejvyšší doložený stav — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1990 | Dějiny města | Odhalen pomník vojákům americké armády — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1990 – 1992 | Dějiny města | Připojené obce se osamostatňují — Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) | údaj není jistý — zdroj u něj uvádí výhradu (Zdroj uvádí jen „po roce 1989“, přesný rok odtržení jednotlivých obcí není v použitých pramenech uveden.) | soupis historických událostí |
| 11/1989 | Dějiny města | Listopad 1989 — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1989 – 2021 | Dějiny města | Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 30. 4. 1986 | Dějiny města | Uvedena do provozu Zpívající fontána — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 15. 8. 1981 | Dějiny města | Otevřena Kolonáda Maxima Gorkého po rekonstrukci — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1981 | Dějiny města | Zřícení střechy zimního stadionu — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1981 – 1990 | Dějiny města | Rudolf Kopek předsedou MNV — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1979 | Dějiny města | Josef Vyleťal vyzdobil strop kolonády — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1976 | Dějiny města | K městu připojeny okolní obce — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 3. 5. 1973 | Dějiny města | Vyhlášena CHKO Slavkovský les — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1973 | Dějiny města | Otevřena městská teplárna — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1972 | Dějiny města | Znovuotevřeno letiště ve Sklářích — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1969 – 1981 | Dějiny města | Jan Příhoda předsedou MNV — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1966 | Dějiny města | Návštěva Jurije Gagarina — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1. 7. 1960 | Dějiny města | Zrušen okres Mariánské Lázně — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1958 | Dějiny města | Oslavy 150. výročí založení lázní — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1955 | Dějiny města | Přechod lázní na celoroční provoz — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1952 | Dějiny města | Založen Výzkumný ústav balneologický — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1952 | Dějiny města | Tramvaj nahrazena trolejbusy — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1950 | Dějiny města | Sčítání 1950: 9 261 obyvatel proti 11 794 v roce 1930 — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1950 | Dějiny města | Nástup odborové rekreace ROH — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 6. 5. 1948 | Dějiny města | Znárodnění léčivých zdrojů a lázní — Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1948 – 1989 | Dějiny města | Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 1947 | Dějiny města | Návštěva prezidenta Edvarda Beneše — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 25. 1. 1946 | Dějiny města | Začal odsun německého obyvatelstva — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1/1946 | Dějiny města | Na počátku roku 1946 žilo v mariánskolázeňském okrese asi 36 000 Němců — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1946 | Dějiny města | Lázeňská sezona 1946: 5 050 hostů — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1946 | Dějiny města | Ve městě se poprvé koná filmový festival — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 28. 5. 1945 | Dějiny města | František Skácelík správním komisařem města — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 6. 5. 1945 | Dějiny města | Město osvobozeno americkou armádou — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 5/1945 | Dějiny města | Karel Tesař dočasným starostou — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 5/1945 | Dějiny města | Nástup českých osídlenců — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 4/1945 | Dějiny města | Město přeplněné raněnými a uprchlíky — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1945 – 1948 | Dějiny města | Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 1945 | Dějiny města | Přelidněné město: asi 40 000 lidí, z toho asi 80 Čechů a Slováků — Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1. 9. 1943 | Dějiny města | Do města přemístěna berlínská nemocnice — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1943 | Dějiny města | Odvezen pomník J. W. Goetha — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1942 | Dějiny města | Ve městě zakládány rezervní lazarety — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 15. 10. 1941 | Dějiny města | K městu připojeny Úšovice — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1. 9. 1939 | Dějiny města | Začátek druhé světové války — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 9. 11. 1938 | Dějiny města | Vypálena židovská synagoga — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 10/1938 | Dějiny města | Mariánské Lázně připojeny k nacistickému Německu — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1938 – 1945 | Dějiny města | Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 1938 – 1945 | Dějiny města | Otto Manner posledním německým starostou města — Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 30. 8. 1933 | Dějiny města | Vražda filozofa Theodora Lessinga — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam (Anály města uvádějí datum střelby 30. srpna 1933, Wikipedie datum úmrtí 31. srpna 1933.) | soupis historických událostí |
| 1932 | Dějiny města | Odhalen pomník J. W. Goetha — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1931 | Dějiny města | Světová hospodářská krize sráží návštěvnost — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1929 | Dějiny města | Historicky rekordní sezona — 41 226 hostů — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 15. 9. 1928 | Dějiny města | Založena hotelová škola — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1927 | Dějiny města | Postaveno letiště — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1922 | Dějiny města | Národnostní složení obyvatel: 6 131 Němců z 6 909 obyvatel — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 19. 11. 1918 – 8. 12. 1918 | Dějiny města | Obsazení města československým vojskem — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1917 | Dějiny města | Pobyt Franze Kafky — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1914 – 1938 | Dějiny města | Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 1914 | Dějiny města | Vypuknutí první světové války — Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1913 | Dějiny města | Rekordní návštěvnost 34 509 hostů — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1911 | Dějiny města | Otevřen Grandhotel Esplanade — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1909 | Dějiny města | Poslední pobyt krále Eduarda VII. — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1906 | Dějiny města | Do města přeneseny ostatky opata Reitenbergera — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1905 | Dějiny města | Otevřeno golfové hřiště — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 16. 8. 1904 | Dějiny města | Setkání císaře Františka Josefa I. s králem Eduardem VII. — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 12. 5. 1902 | Dějiny města | Zavedena tramvajová doprava — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1902 | Dějiny města | Otevřen pravoslavný kostel svatého Vladimíra — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1900 | Dějiny města | Otevřen nový společenský dům (kursál, Casino) — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1898 | Dějiny města | Nová železniční trať do Karlových Varů — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1897 | Dějiny města | První návštěva pozdějšího britského krále Eduarda VII. — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1888 – 1889 | Dějiny města | Stavba litinové kolonády — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1888 | Dějiny města | Otevřen okresní soud, zahájena stavba elektrárny — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1884 | Dějiny města | V Mariánských Lázních umírá Václav Beneš Třebízský — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1872 | Dějiny města | Železniční spojení s Chebem a Prahou — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1868 | Dějiny města | Otevřeno městské divadlo — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1. 6. 1866 | Dějiny města | Městu udělen znak — Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 29. 5. 1865 | Dějiny města | Mariánské Lázně povýšeny na město — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1865 – 1914 | Dějiny města | Zlatý věk evropských lázní (1865–1914) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 1858 | Dějiny města | Odhalen Heidlerův obelisk v městském parku — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1850 – 1856 | Dějiny města | První starosta Mariánských Lázní — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 19. 11. 1848 | Dějiny města | Vysvěcen nový římskokatolický chrám — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1848 | Dějiny města | Zrušení poddanského poměru vůči tepelskému klášteru — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1848 – 1850 | Dějiny města | Josef Abel posledním přednostou obce — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1845 | Dějiny města | Richard Wagner pracuje v Mariánských Lázních na Lohengrinovi — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 22. 2. 1836 | Dějiny města | Návštěva Fryderyka Chopina — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1824 – 1843 | Dějiny města | Václav Skalník přednostou obce — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1823 | Dějiny města | Goethe a Ulrika von Levetzow — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1821 | Dějiny města | Vzniká lázeňský orchestr — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1820 | Dějiny města | První návštěva Johanna Wolfganga Goetha — Parkové město a Goethova éra (1818–1865) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 6. 11. 1818 | Dějiny města | Mariánské Lázně prohlášeny veřejným lázeňským místem — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1818 – 1865 | Dějiny města | Parkové město a Goethova éra (1818–1865) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 1817 – 1823 | Dějiny města | Období velkého rozvoje — vznik parkového města — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1812 | Dějiny města | Mariánské Lázně se stávají samostatnou obcí — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1812 – 1827 | Dějiny města | Karel Kašpar Reitenberger opatem tepelského kláštera — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1808 | Dějiny města | Lázně dostávají jméno podle Mariina pramene — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1805 – 1808 | Dějiny města | První zděný dům pro lázeňské hosty („Zlatá koule“) — Vznik lázní (1779–1818) | údaj není jistý — zdroj u něj uvádí výhradu (Prameny se v dataci liší: oficiální stránky města uvádějí rok 1805, turistický portál města roky 1805–1807, přehled „Osmičkové roky“ klade stavbu a první lázeňskou sezonu do roku 1808.) | soupis historických událostí |
| 1788 | Dějiny města | První doložený výskyt jména Marienbad — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1779 – 1818 | Dějiny města | Vznik lázní (1779–1818) — období dějin města | doložený záznam | přehled dějin města |
| 1779 | Dějiny města | Klášterní lékař Nehr prosazuje léčebné využití pramenů — Vznik lázní (1779–1818) | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1528 | Dějiny města | První písemná zpráva o zdejších minerálních pramenech — Klášterní panství a první zprávy o pramenech | doložený záznam | soupis historických událostí |
| 1193 – 1779 | Dějiny města | Klášterní panství a první zprávy o pramenech — období dějin města — hranice let jsou podle zdroje přibližné | údaj není jistý — zdroj u něj uvádí výhradu (Zdroj označuje rozsah období za přibližný — hranice let nejsou přesné datum.) | přehled dějin města |
| 1193 – 1197 | Dějiny města | Hroznata zakládá premonstrátský klášter Teplá — Klášterní panství a první zprávy o pramenech | údaj není jistý — zdroj u něj uvádí výhradu (Tradiční letopočet 1193 není potvrzen spolehlivým pramenem; jisté je jen to, že k založení došlo před rokem 1197. Záznam osobnosti hroznata v tomto projektu uvádí rok 1197.) | soupis historických událostí |
Období
Klášterní panství a první zprávy o pramenech
1193 – 1779 (přibližně)Území dnešních Mariánských Lázní patřilo od přelomu 12. a 13. století premonstrátskému klášteru v Teplé, který založil šlechtic Hroznata. Klášter byl po staletí vlastníkem zdejších pramenů a řeholníci z nich odpařovali sůl, kterou prodávali jako projímadlo. První písemná zpráva o zdejších minerálních pramenech pochází podle přehledu města z roku 1528, kdy byly prameny na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli. Údolí bylo v té době neosídlené a zamokřené; trvalé sídlo tu ještě nestálo.
Osobnosti období: Hroznata
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1193 – 1197 | Hroznata zakládá premonstrátský klášter Teplá Šlechtic Hroznata založil premonstrátský klášter v Teplé. Pod správu kláštera patřilo i území dnešních Mariánských Lázní, a klášter byl proto po staletí vlastníkem pramenů, z nichž lázně vznikly. | údaj není jistý — zdroj u něj uvádí výhradu Tradiční letopočet 1193 není potvrzen spolehlivým pramenem; jisté je jen to, že k založení došlo před rokem 1197. Záznam osobnosti hroznata v tomto projektu uvádí rok 1197. | Hroznata |
| 1528 | První písemná zpráva o zdejších minerálních pramenech Na příkaz krále Ferdinanda I. byly zdejší minerální prameny zkoumány na obsah soli. Oficiální přehled města uvádí rok 1528 jako datum první písemné zprávy o pramenech. | doložený záznam | — |
Zdroje: Klášter Teplá — Wikipedie · Mariánské Lázně — Wikipedie · Historie — oficiální stránky města Mariánské Lázně · Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města · Mariánskolázeňské anály 1193–1990 — Hamelika, vlastivědný web o historii Mariánských Lázní
Vznik lázní (1779–1818)
1779 – 1818Rozhodujícím krokem bylo přesvědčení kláštera, že prameny mají léčebnou cenu. To se roku 1779 podařilo klášternímu lékaři Johannu Josefu Nehrovi, který přiměl opata a několik řeholníků vyzkoušet lázeňskou kúru. Nehr pak nechal u Křížového pramene postavit první zděný dům pro hosty, „Zlatou kouli“. Roku 1812 byly Mariánské Lázně vyčleněny z Úšovic jako samostatná obec, o rok dříve nastoupil do čela tepelského kláštera opat Karel Kašpar Reitenberger, který zahájil systematickou výstavbu lázeňských domů a pavilonů. Vládním výnosem ze 6. listopadu 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejným lázeňským místem.
Osobnosti období: Johann Josef Nehr, Karel Kašpar Reitenberger, Franz Josef Seidl, Johann Lang, Johann Nepomuk Felbinger
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1779 | Klášterní lékař Nehr prosazuje léčebné využití pramenů Klášterní lékař Johann Josef Nehr přesvědčil opata a několik řeholníků tepelského kláštera, aby vyzkoušeli lázeňskou kúru u zdejších minerálních pramenů. Nehr je uváděn jako zakladatel Mariánských Lázní coby lázeňského místa. | doložený záznam | Johann Josef Nehr |
| 1788 | První doložený výskyt jména Marienbad Podle přehledu města se jméno Marienbad (Mariánské Lázně) poprvé objevuje roku 1788 u historika Jaroslava Schallera. | doložený záznam | — |
| 1805 – 1808 | První zděný dům pro lázeňské hosty („Zlatá koule“) U Křížového pramene byl postaven první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný „Zlatá koule“. Postavil ho klášterní lékař Johann Josef Nehr. | údaj není jistý — zdroj u něj uvádí výhradu Prameny se v dataci liší: oficiální stránky města uvádějí rok 1805, turistický portál města roky 1805–1807, přehled „Osmičkové roky“ klade stavbu a první lázeňskou sezonu do roku 1808. | Johann Josef Nehr |
| 1808 | Lázně dostávají jméno podle Mariina pramene Podle oficiálního přehledu města dostaly lázně roku 1808 jméno podle jednoho ze zdejších pramenů — Mariina pramene, u něhož stála první lázeňská budova. Rok 1808 slaví město jako rok svého založení; v roce 1958 pořádalo oslavy 150. výročí lázní. | doložený záznam | — |
| 1812 | Mariánské Lázně se stávají samostatnou obcí Rozhodnutím tepelského kláštera byly Mariánské Lázně vyčleněny z Úšovic jako samostatná obec. Prvním rychtářem byl v letech 1812–1817 Franz Josef Seidl. | doložený záznam | Franz Josef Seidl, Karel Kašpar Reitenberger |
| 1812 – 1827 | Karel Kašpar Reitenberger opatem tepelského kláštera Karel Kašpar Reitenberger byl v letech 1812–1827 opatem premonstrátského kláštera Teplá. Počátkem 19. století zahájil výstavbu lázeňských domů a pavilonů v Mariánských Lázních. | doložený záznam | Karel Kašpar Reitenberger |
| 1817 – 1823 | Období velkého rozvoje — vznik parkového města V letech 1817–1823 proběhla přeměna bažinatého údolí v parkové město s klasicistní a empírovou zástavbou. Podíleli se na ní zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Turner. Skalník vypracoval plán, v jehož centru byl park, kolem něhož komponoval zástavbu — z toho vychází dnešní podoba lázeňských parků. | doložený záznam | Václav Skalník |
| 6. 11. 1818 | Mariánské Lázně prohlášeny veřejným lázeňským místem Vládním výnosem, vydaným nejvyšším purkrabím F. A. Libštejnským, byly Mariánské Lázně 6. listopadu 1818 prohlášeny veřejným lázeňským místem. | doložený záznam | — |
| 1821 | Vzniká lázeňský orchestr Opat Reitenberger vydal roku 1821 svolení ke zřízení lázeňského orchestru. Z tohoto tělesa vzešel dnešní Západočeský symfonický orchestr. | doložený záznam | Karel Kašpar Reitenberger |
Zdroje: Historie — oficiální stránky města Mariánské Lázně · Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města · Historie města — turistický portál marianskelazne.cz · Mariánské Lázně — Wikipedie
Parkové město a Goethova éra (1818–1865)
1818 – 1865V letech 1817–1823 se bažinaté údolí proměnilo v parkové město. Zahradník Václav Skalník vypracoval plán, jehož středem byl park a kolem něhož komponoval zástavbu; spolupracoval s architektem Jiřím Fischerem a stavitelem Antonem Turnerem. Skalník byl v letech 1824–1843 zároveň přednostou obce. Mladé lázně přitáhly evropskou kulturní elitu: Johann Wolfgang Goethe je poprvé navštívil roku 1820 a roku 1823 tu prožil svůj pozdní vztah s Ulrikou von Levetzow, roku 1836 sem přijel Fryderyk Chopin a v létě 1845 tu Richard Wagner pracoval na Lohengrinovi. Rok 1848 ukončil poddanský poměr obce vůči tepelskému klášteru a od roku 1850 vedli obec starostové. Nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 29. května 1865 byly Mariánské Lázně povýšeny na město.
Osobnosti období: Václav Skalník, Karel Skalník, Johann Wolfgang von Goethe, Ulrika von Levetzow, Fryderyk Chopin, Richard Wagner, Carl Maria von Weber, Josef Abel, A. Hanish, Josef Dionys Halbmayr, A. Schneider, František Josef I., Adalbert Danzer, Johann Schlesinger
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1820 | První návštěva Johanna Wolfganga Goetha Německý básník Johann Wolfgang von Goethe navštívil Mariánské Lázně poprvé roku 1820 a zavítal sem ještě dvakrát. Podle přehledu města povzbuzoval opata Reitenbergera v další výstavbě lázeňských domů. | doložený záznam | Johann Wolfgang von Goethe, Karel Kašpar Reitenberger |
| 1823 | Goethe a Ulrika von Levetzow Při pobytu roku 1823 se Johann Wolfgang von Goethe setkal s Ulrikou von Levetzow; šlo o jeho pozdní milostný vztah, který patří k nejčastěji připomínaným epizodám dějin města. | doložený záznam | Johann Wolfgang von Goethe, Ulrika von Levetzow |
| 1824 – 1843 | Václav Skalník přednostou obce Tvůrce mariánskolázeňských parků Václav Skalník byl v letech 1824–1843 přednostou obce. | doložený záznam | Václav Skalník |
| 22. 2. 1836 | Návštěva Fryderyka Chopina Polský skladatel Fryderyk Chopin přijel podle turistického portálu města do Mariánských Lázní 22. února 1836. Jeho jméno dnes nese městská základní umělecká škola i každoroční srpnový Chopinův festival. | doložený záznam | Fryderyk Chopin |
| 1845 | Richard Wagner pracuje v Mariánských Lázních na Lohengrinovi V létě 1845 pracoval skladatel Richard Wagner v Mariánských Lázních na opeře Lohengrin a rovněž na Mistrech pěvcích norimberských. | doložený záznam | Richard Wagner |
| 1848 | Zrušení poddanského poměru vůči tepelskému klášteru V roce 1848 byl zrušen poddanský poměr obce vůči tepelskému klášteru. | doložený záznam | — |
| 1848 – 1850 | Josef Abel posledním přednostou obce Lázeňský lékař Josef Abel byl v letech 1848–1850 přednostou Mariánských Lázní, tedy posledním představitelem obce před zavedením funkce starosty. | doložený záznam | Josef Abel |
| 19. 11. 1848 | Vysvěcen nový římskokatolický chrám Dne 19. listopadu 1848 byl vysvěcen nový římskokatolický chrám. | doložený záznam | — |
| 1850 – 1856 | První starosta Mariánských Lázní Od roku 1850 vedli obec starostové. Prvním z nich byl v letech 1850–1856 lékař a hoteliér A. Hanish. | doložený záznam | A. Hanish |
| 1858 | Odhalen Heidlerův obelisk v městském parku V roce 1858 byl v městském parku odhalen Heidlerův obelisk. | doložený záznam | — |
| 29. 5. 1865 | Mariánské Lázně povýšeny na město Nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 29. května 1865 byly Mariánské Lázně povýšeny na město. | doložený záznam | František Josef I. |
Zdroje: Historie — oficiální stránky města Mariánské Lázně · Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města · Historie města — turistický portál marianskelazne.cz · Mariánské Lázně — Wikipedie · Seznam představitelů Mariánských Lázní — Wikipedie
Zlatý věk evropských lázní (1865–1914)
1865 – 1914Půlstoletí mezi povýšením na město a první světovou válkou je obdobím největšího stavebního i společenského rozmachu. Roku 1872 získalo město železniční spojení s Chebem a Prahou, roku 1898 přibyla trať do Karlových Varů. V letech 1888–1889 byla podle projektu architektů Hanse Mikscheho a Juliana Niedzielského postavena litinová kolonáda, hlavní lázeňská stavba města. Přibývaly hotely, divadlo, kursál, pravoslavný kostel i golfové hřiště. Od roku 1897 sem devětkrát přijel britský panovník Eduard VII.; 16. srpna 1904 se v hotelu Nové Lázně sešel s císařem Františkem Josefem I. Rok 1913 byl s 34 509 hosty rekordní předválečnou sezonou.
Osobnosti období: Eduard VII., František Josef I., Hans Miksch, Julian Niedzielski, Friedrich Zickler, Josef Schaffer, August Herzig, Johann Kroha, Franz Nadler, Wenzel Dietl, Heinrich Reiniger, Ambros Alfred Clementso, Mark Twain, Thomas Alva Edison, John Pierpont Morgan, Rudyard Kipling, Friedrich Nietzsche, Sigmund Freud, Johann Strauss mladší, Antonín Dvořák, Jan Neruda, Václav Beneš Třebízský, Mary Toddová Lincolnová, John Arbuthnot Fisher, Ema Destinnová, František Krásný
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1. 6. 1866 | Městu udělen znak Dne 1. června 1866 byl městu udělen městský znak. | doložený záznam | — |
| 1868 | Otevřeno městské divadlo V roce 1868 bylo ve městě otevřeno městské divadlo. | doložený záznam | — |
| 1872 | Železniční spojení s Chebem a Prahou V roce 1872 získalo město železniční spojení s Chebem a Prahou. Vybudování trati a nádraží bylo jedním z hlavních impulzů dalšího rozvoje lázní. | doložený záznam | — |
| 1884 | V Mariánských Lázních umírá Václav Beneš Třebízský Český spisovatel a katolický kněz Václav Beneš Třebízský zemřel v Mariánských Lázních v roce 1884. | doložený záznam | Václav Beneš Třebízský |
| 1888 – 1889 | Stavba litinové kolonády V letech 1888–1889 byla postavena hlavní lázeňská stavba města — litinová kolonáda, dnes Kolonáda Maxima Gorkého. Autory projektu byli architekti Hans Miksch a Julian Niedzielski, litinová konstrukce byla odlita v železárnách v Blansku. | doložený záznam | Hans Miksch, Julian Niedzielski |
| 1888 | Otevřen okresní soud, zahájena stavba elektrárny V roce 1888 byl ve městě otevřen okresní soud a začala stavba elektrárny. | doložený záznam | — |
| 1897 | První návštěva pozdějšího britského krále Eduarda VII. V roce 1897 zavítal do Mariánských Lázní poprvé pozdější britský panovník Eduard VII., tehdy ještě jako princ z Walesu. Celkem sem přijel devětkrát, převážně pod titulem vévody z Lancasteru. | doložený záznam | Eduard VII. |
| 1898 | Nová železniční trať do Karlových Varů V roce 1898 byla otevřena nová železniční trať spojující Mariánské Lázně s Karlovými Vary. | doložený záznam | — |
| 1900 | Otevřen nový společenský dům (kursál, Casino) V roce 1900 byl otevřen nový společenský dům — kursál, dnes budova Casina. Anály města uvádějí pro tuto sezonu 13 723 hostů. | doložený záznam | — |
| 1902 | Otevřen pravoslavný kostel svatého Vladimíra V roce 1902 byl otevřen pravoslavný kostel svatého Vladimíra, doklad významu ruské lázeňské klientely. | doložený záznam | — |
| 12. 5. 1902 | Zavedena tramvajová doprava Dne 12. května 1902 byla ve městě zavedena tramvajová doprava. Provoz tramvaje byl zrušen 1. května 1952. | doložený záznam | — |
| 16. 8. 1904 | Setkání císaře Františka Josefa I. s králem Eduardem VII. Dne 16. srpna 1904 se v hotelu Nové Lázně sešli při oficiálním setkání rakouský císař František Josef I. a britský král Eduard VII. Město se v té době stalo místem významných politických jednání. | doložený záznam | František Josef I., Eduard VII. |
| 1905 | Otevřeno golfové hřiště V roce 1905 bylo v Mariánských Lázních otevřeno golfové hřiště. | doložený záznam | — |
| 1906 | Do města přeneseny ostatky opata Reitenbergera V roce 1906 byly do Mariánských Lázní přivezeny ostatky opata Karla Kašpara Reitenbergera. | doložený záznam | Karel Kašpar Reitenberger |
| 1909 | Poslední pobyt krále Eduarda VII. Rok 1909 byl podle análů města posledním pobytem britského krále Eduarda VII. v Mariánských Lázních. | doložený záznam | Eduard VII. |
| 1911 | Otevřen Grandhotel Esplanade V roce 1911 byl otevřen Grandhotel Esplanade. | doložený záznam | — |
| 1913 | Rekordní návštěvnost 34 509 hostů Rok 1913 byl podle análů města rekordní předválečnou sezonou s 34 509 hosty. Téhož roku byl 18. května odhalen pomník lázeňskému lékaři a starostovi Augustu Herzigovi. | doložený záznam | August Herzig |
Zdroje: Historie — oficiální stránky města Mariánské Lázně · Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města · Mariánské Lázně — Wikipedie · Mariánskolázeňské anály 1193–1990 — Hamelika, vlastivědný web o historii Mariánských Lázní · Seznam představitelů Mariánských Lázní — Wikipedie
Válka, Československo a meziválečná léta (1914–1938)
1914 – 1938První světová válka lázeňský provoz srazila; návštěvnost klesla z 34 509 hostů roku 1913 na 23 365 roku 1914. Po vzniku Československa bylo město na přelomu listopadu a prosince 1918 obsazeno československým vojskem. Obyvatelstvo zůstalo převážně německé — anály města uvádějí k roku 1922 celkem 6 909 obyvatel, z toho 6 131 Němců. Ve dvacátých letech se lázně vrátily k rozkvětu a roku 1929 dosáhly historicky nejsilnější sezony se 41 226 hosty; téhož roku byl vybudován Dyleňský vodovod a rok předtím hotelová škola. Světová hospodářská krize návštěvnost opět srazila na 28 482 hostů roku 1931. Napětí třicátých let ilustruje vražda německého filozofa Theodora Lessinga, který uprchl před nacisty do Československa a byl 30. srpna 1933 ve svém mariánskolázeňském domě postřelen.
Osobnosti období: Johann Rubritius, Hans Turba, Josef Turba, Franz Kafka, Theodor Lessing, Tomáš Garrigue Masaryk, František Kaník, Eduard Viktor z Lichtenštejna, Jaroslav Seifert, Louis Renault, Albert Schweitzer
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1914 | Vypuknutí první světové války Vypuknutí první světové války přerušilo lázeňskou konjunkturu; návštěvnost klesla podle análů města na 23 365 hostů. | doložený záznam | — |
| 1917 | Pobyt Franze Kafky V roce 1917 pobýval v Mariánských Lázních spisovatel Franz Kafka. | doložený záznam | Franz Kafka |
| 19. 11. 1918 – 8. 12. 1918 | Obsazení města československým vojskem Po vzniku Československa bylo město na přelomu listopadu a prosince 1918 obsazeno československým vojskem. Anály města uvádějí data 19. listopadu a 8. prosince 1918. | doložený záznam | — |
| 1922 | Národnostní složení obyvatel: 6 131 Němců z 6 909 obyvatel Anály města uvádějí k roku 1922 celkem 6 909 obyvatel, z nichž 6 131 bylo Němců. Německé obyvatelstvo tvořilo drtivou většinu obyvatel města až do konce druhé světové války. | doložený záznam | — |
| 1927 | Postaveno letiště V roce 1927 bylo u Mariánských Lázní postaveno letiště. | doložený záznam | — |
| 15. 9. 1928 | Založena hotelová škola Dne 15. září 1928 byla ve městě založena hotelová škola. Anály uvádějí pro tento rok 39 632 hostů. | doložený záznam | — |
| 1929 | Historicky rekordní sezona — 41 226 hostů Rok 1929 byl podle análů města nejsilnější sezonou v dějinách lázní se 41 226 hosty. Téhož roku byl vybudován Dyleňský vodovod. | doložený záznam | — |
| 1931 | Světová hospodářská krize sráží návštěvnost Světová hospodářská krize se projevila poklesem návštěvnosti na 28 482 hostů oproti rekordním 41 226 v roce 1929. | doložený záznam | — |
| 1932 | Odhalen pomník J. W. Goetha V roce 1932 byl ve městě odhalen pomník Johanna Wolfganga Goetha. V roce 1943 byl pomník odvezen. | doložený záznam | Johann Wolfgang von Goethe |
| 30. 8. 1933 | Vražda filozofa Theodora Lessinga Německý filozof a novinář židovského původu Theodor Lessing uprchl v březnu 1933 před nacisty do Československa a usadil se v Mariánských Lázních. Dne 30. srpna 1933 byl ve svém domě postřelen a následujícího dne zraněním podlehl. | doložený záznam Anály města uvádějí datum střelby 30. srpna 1933, Wikipedie datum úmrtí 31. srpna 1933. | Theodor Lessing |
Zdroje: Mariánskolázeňské anály 1193–1990 — Hamelika, vlastivědný web o historii Mariánských Lázní · Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města · Mariánské Lázně — Wikipedie · Theodor Lessing — Wikipedie · Seznam představitelů Mariánských Lázní — Wikipedie
Nacistické Německo a druhá světová válka (1938–1945)
1938 – 1945Na základě mnichovské dohody bylo v říjnu 1938 pohraničí včetně Mariánských Lázní připojeno k nacistickému Německu. Během Křišťálové noci 9. listopadu 1938 byla ve městě vypálena židovská synagoga. Posledním starostou tohoto období byl v letech 1938–1945 právník Otto Manner. K městu byly roku 1941 připojeny Úšovice. Za války se lázeňské kapacity měnily na nemocniční: od roku 1942 tu vznikaly rezervní lazarety a k 1. září 1943 byla do města přemístěna berlínská nemocnice. V dubnu 1945 bylo město přeplněné raněnými a uprchlíky. Dne 6. května 1945 do něj vstoupily jednotky americké armády pod velením generála Pattona; k boji nedošlo.
Osobnosti období: Otto Manner
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1938 – 1945 | Otto Manner posledním německým starostou města Právník Otto Manner byl v letech 1938–1945 starostou Mariánských Lázní. Byl posledním starostou města před poválečným odsunem německého obyvatelstva. | doložený záznam | Otto Manner |
| 10/1938 | Mariánské Lázně připojeny k nacistickému Německu Na základě mnichovské dohody bylo v říjnu 1938 československé pohraničí včetně Mariánských Lázní připojeno k nacistickému Německu. | doložený záznam | — |
| 9. 11. 1938 | Vypálena židovská synagoga Během Křišťálové noci 9. listopadu 1938 byla v Mariánských Lázních nacisty vypálena a zničena židovská synagoga. | doložený záznam | — |
| 1. 9. 1939 | Začátek druhé světové války Dne 1. září 1939 začala druhá světová válka. Mariánské Lázně byly v té době součástí nacistického Německa. | doložený záznam | — |
| 15. 10. 1941 | K městu připojeny Úšovice Dne 15. října 1941 byly k Mariánským Lázním připojeny Úšovice, dnes jedna z místních částí města. | doložený záznam | — |
| 1942 | Ve městě zakládány rezervní lazarety V roce 1942 byly v Mariánských Lázních zakládány rezervní vojenské lazarety. Lázeňské kapacity se postupně měnily na nemocniční; návštěvnost klesla na 15 156 hostů. | doložený záznam | — |
| 1943 | Odvezen pomník J. W. Goetha V roce 1943 byl z města odvezen pomník Johanna Wolfganga Goetha, odhalený roku 1932. | doložený záznam | Johann Wolfgang von Goethe |
| 1. 9. 1943 | Do města přemístěna berlínská nemocnice K 1. září 1943 byla do Mariánských Lázní přemístěna berlínská nemocnice. | doložený záznam | — |
| 4/1945 | Město přeplněné raněnými a uprchlíky V dubnu 1945 bylo z Mariánských Lázní lazaretní město. Kromě raněných německých vojáků a pacientů z berlínských nemocnic zde byli i lidé prchající před postupujícími spojeneckými armádami. | doložený záznam | — |
| 6. 5. 1945 | Město osvobozeno americkou armádou Dne 6. května 1945 vstoupily do Mariánských Lázní jednotky americké armády pod velením generála Pattona. Na rozdíl od jiných měst zde nedošlo k boji s ustupujícím wehrmachtem. Ve městě byly v té době jen desítky Čechů, takže se žádné oslavy nekonaly. Pomník vojákům americké armády byl ve Skalníkových sadech odhalen až v roce 1990. | doložený záznam | — |
Zdroje: Mariánskolázeňské anály 1193–1990 — Hamelika, vlastivědný web o historii Mariánských Lázní · Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města · Mariánské Lázně — Wikipedie · Oslavy osvobození — turistický portál marianskelazne.cz · Američané přijeli od Velké Hleďsebi do Němci přelidněných Mariánských Lázní — Chebský deník · Seznam představitelů Mariánských Lázní — Wikipedie
Odsun německého obyvatelstva a výměna obyvatelstva (1945–1948)
1945 – 1948Podle městské kroniky mělo město ke konci války se všemi vojenskými lazarety na 40 tisíc obyvatel a bylo zcela přelidněné; mezi nimi bylo pouze asi osmdesát Čechů a Slováků. Vedení města se v roce 1945 několikrát změnilo — v květnu byl dočasným starostou Karel Tesař, od 28. května přebíral vedení jako správní komisař František Skácelík — a od května přicházeli čeští osídlenci. Začátkem roku 1946 žilo podle kroniky v mariánskolázeňském okrese na 36 tisíc Němců. Dne 25. ledna 1946 začal odsun osob německé národnosti: za odpoledne bylo ve čtyřiceti vozech odsunuto 1 200 lidí a od toho dne byl z různých míst pohraničí vypravován jeden transport denně. Sčítání lidu ukazuje výsledek na dnešním území města: 11 794 obyvatel roku 1930 a 9 261 roku 1950. Lázeňský provoz se propadl na 5 050 hostů roku 1946.
Osobnosti období: Karel Tesař, František Skácelík, Otto Manner
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1945 | Přelidněné město: asi 40 000 lidí, z toho asi 80 Čechů a Slováků Podle městské kroniky mělo město ke konci války se všemi vojenskými lazarety na 40 tisíc obyvatel a bylo zcela přelidněné. Mezi těmito desítkami tisíc lidí bylo pouze asi osmdesát Čechů a Slováků. | doložený záznam | — |
| 5/1945 | Karel Tesař dočasným starostou V květnu 1945 byl bezprostředně po konci války dočasným starostou města Karel Tesař, představitel české menšiny v Mariánských Lázních. | doložený záznam | Karel Tesař |
| 5/1945 | Nástup českých osídlenců Od května 1945 začali do Mariánských Lázní přicházet čeští osídlenci. | doložený záznam | — |
| 28. 5. 1945 | František Skácelík správním komisařem města Od 28. května 1945 přebíral z pověření vedení Mariánských Lázní jako správní komisař právník František Skácelík. Vedení města se v roce 1945 několikrát změnilo, než se ustavil Městský národní výbor. | doložený záznam | František Skácelík |
| 1946 | Lázeňská sezona 1946: 5 050 hostů Anály města uvádějí pro rok 1946 celkem 5 050 lázeňských hostů. Pro srovnání, rekordní sezona roku 1929 měla 41 226 hostů. | doložený záznam | — |
| 1946 | Ve městě se poprvé koná filmový festival Anály města uvádějí k roku 1946 založení filmového festivalu v Mariánských Lázních. | doložený záznam | — |
| 1/1946 | Na počátku roku 1946 žilo v mariánskolázeňském okrese asi 36 000 Němců Podle městské kroniky žilo začátkem roku 1946 v mariánskolázeňském okrese na 36 tisíc Němců. | doložený záznam | — |
| 25. 1. 1946 | Začal odsun německého obyvatelstva Dne 25. ledna 1946 začal z Mariánských Lázní odsun osob německé národnosti. Za odpoledne bylo odsunuto ve čtyřiceti vozech 1 200 Němců. Od 25. ledna byl z různých míst pohraničí vypravován jeden transport denně. | doložený záznam | — |
| 1947 | Návštěva prezidenta Edvarda Beneše V roce 1947 navštívil Mariánské Lázně prezident Edvard Beneš. | doložený záznam | — |
| 1950 | Sčítání 1950: 9 261 obyvatel proti 11 794 v roce 1930 Podle historického lexikonu obcí, přepočteného na dnešní území města, žilo v Mariánských Lázních roku 1930 celkem 11 794 obyvatel a roku 1950 už jen 9 261. Samotný rozdíl podceňuje rozsah proměny: německé obyvatelstvo, které tvořilo drtivou většinu, bylo odsunuto a nahradili je čeští osídlenci. | doložený záznam | — |
Zdroje: Přelidněné město a odsun. Leden 1946 v kronice Mariánských Lázní — Chebský deník · Mariánskolázeňské anály 1193–1990 — Hamelika, vlastivědný web o historii Mariánských Lázní · Mariánské Lázně — Wikipedie · Seznam představitelů Mariánských Lázní — Wikipedie
Státní lázně a socialistické lázeňství (1948–1989)
1948 – 1989Zákonem ze 6. května 1948 byly znárodněny přírodní léčivé zdroje a lázně; stát získal výhradní práva k lázním a pramenům, které do té doby patřily tepelskému klášteru. Nová koncepce se řídila heslem „Lázně patří pracujícím“ a od roku 1950 přicházeli do města ve velkém dělníci na rekreaci ROH. Roku 1952 zde vznikl Výzkumný ústav balneologický, téhož roku byla zrušena tramvaj a nahrazena trolejbusy, roku 1955 přešly lázně na celoroční provoz. K 1. červenci 1960 byl zrušen okres Mariánské Lázně. Z pozdějších let patří k trvalým stopám vyhlášení CHKO Slavkovský les roku 1973, výzdoba stropu kolonády od Josefa Vyleťala z roku 1979 a Zpívající fontána, uvedená do provozu 30. dubna 1986. Období uzavírají listopadové demonstrace roku 1989.
Osobnosti období: Jan Příhoda, Rudolf Kopek, Jurij Gagarin, Heřman Josef Tyl, Josef Vyleťal, Miroslav Horníček
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 6. 5. 1948 | Znárodnění léčivých zdrojů a lázní Dne 6. května 1948 byl vydán zákon o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě lázeňského majetku. Stát získal výhradní práva k lázním a pramenům; lázeňské budovy do té doby patřily tepelskému klášteru. | doložený záznam | — |
| 1950 | Nástup odborové rekreace ROH Od roku 1950 přicházeli do města ve velkém dělníci na rekreaci ROH. Nová koncepce lázeňství se řídila heslem „Lázně patří pracujícím“ a týkala se především pobytů dělníků, horníků a jejich rodin. | doložený záznam | — |
| 1952 | Založen Výzkumný ústav balneologický V roce 1952 byl v Mariánských Lázních založen Výzkumný ústav balneologický. | doložený záznam | — |
| 1952 | Tramvaj nahrazena trolejbusy Provoz tramvaje byl zrušen 1. května 1952 a ve městě byla zavedena trolejbusová doprava. | doložený záznam | — |
| 1955 | Přechod lázní na celoroční provoz V roce 1955 přešly lázně ze sezonního na celoroční provoz. | doložený záznam | — |
| 1958 | Oslavy 150. výročí založení lázní V roce 1958 se konaly oslavy 150. výročí lázní. Město tedy počítá své založení od roku 1808. | doložený záznam | — |
| 1. 7. 1960 | Zrušen okres Mariánské Lázně K 1. červenci 1960 byl zrušen okres Mariánské Lázně; město připadlo do okresu Cheb. | doložený záznam | — |
| 1966 | Návštěva Jurije Gagarina V roce 1966 navštívil Mariánské Lázně sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru. | doložený záznam | Jurij Gagarin |
| 1969 – 1981 | Jan Příhoda předsedou MNV Inženýr Jan Příhoda byl v letech 1969–1981 předsedou Městského národního výboru v Mariánských Lázních. Jde o nejdelší období ve vedení města v době socialistického Československa. | doložený záznam | Jan Příhoda |
| 1972 | Znovuotevřeno letiště ve Sklářích V roce 1972 bylo znovuotevřeno letiště ve Sklářích pro civilní provoz. | doložený záznam | — |
| 1973 | Otevřena městská teplárna V roce 1973 byla otevřena městská teplárna. | doložený záznam | — |
| 3. 5. 1973 | Vyhlášena CHKO Slavkovský les Dne 3. května 1973 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Slavkovský les, v níž Mariánské Lázně leží. | doložený záznam | — |
| 1976 | K městu připojeny okolní obce V roce 1976 byly k Mariánským Lázním připojeny okolní obce, mimo jiné Valy, Velká a Malá Hleďsebe, Klimentov, Záduba a Závišín. Po roce 1989 se připojené obce opět osamostatnily; součástí města zůstala osada Kladská. | doložený záznam | — |
| 1979 | Josef Vyleťal vyzdobil strop kolonády Malíř a grafik Josef Vyleťal je autorem dřevěného kazetového stropu a nástropních fresek kolonády v Mariánských Lázních z roku 1979. | doložený záznam | Josef Vyleťal |
| 1981 | Zřícení střechy zimního stadionu V roce 1981 se zřítila střecha zimního stadionu. | doložený záznam | — |
| 1981 – 1990 | Rudolf Kopek předsedou MNV Inženýr Rudolf Kopek byl v letech 1981–1990 předsedou Městského národního výboru, tedy posledním předlistopadovým představitelem města. | doložený záznam | Rudolf Kopek |
| 15. 8. 1981 | Otevřena Kolonáda Maxima Gorkého po rekonstrukci Dne 15. srpna 1981 byla otevřena Kolonáda Maxima Gorkého. | doložený záznam | — |
| 30. 4. 1986 | Uvedena do provozu Zpívající fontána Dne 30. dubna 1986 byla uvedena do provozu Zpívající fontána před kolonádou, dnes jeden ze symbolů města. | doložený záznam | Rudolf Kopek |
| 11/1989 | Listopad 1989 V listopadu 1989 proběhly ve městě demonstrace, po nichž následovalo přejmenování náměstí a ulic. Téhož roku se konal 30. ročník Chopinova festivalu. | doložený záznam | — |
Zdroje: Historie — oficiální stránky města Mariánské Lázně · Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města · Mariánskolázeňské anály 1193–1990 — Hamelika, vlastivědný web o historii Mariánských Lázní · Mariánské Lázně — Wikipedie · Seznam představitelů Mariánských Lázní — Wikipedie
Obnova samosprávy, privatizace a památková ochrana (1989–2021)
1989 – 2021Po roce 1989 se obce připojené k městu roku 1976 opět osamostatnily a ve Skalníkových sadech byl roku 1990 odhalen pomník vojákům americké armády, jejichž podíl na osvobození města se předtím veřejně nepřipomínal. K 1. květnu 1992 vznikla privatizací státního podniku Státní léčebné lázně Mariánské Lázně akciová společnost Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s.; lázeňské objekty byly nabídnuty i městu, které je nepřevzalo. Vyhláškou ministerstva kultury č. 476/1992 Sb. z 10. září 1992 bylo historické jádro prohlášeno městskou památkovou zónou. Počet obyvatel po roce 1991, kdy dosáhl doloženého maxima 15 382, klesá — 14 741 roku 2001 a 12 906 roku 2011. Od roku 2012 běželo úsilí o zápis jedenácti evropských lázeňských měst na seznam UNESCO, nominace byla předložena roku 2019.
Osobnosti období: Rudolf Kopek, Heřman Josef Tyl
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1990 | Odhalen pomník vojákům americké armády V roce 1990 byl ve Skalníkových sadech slavnostně odhalen pomník vojákům americké armády, kteří 6. května 1945 osvobodili město. Za socialismu se osvobození města americkou armádou veřejně nepřipomínalo. | doložený záznam | — |
| 1990 – 1992 | Připojené obce se osamostatňují Po roce 1989 se obce připojené k městu v roce 1976 opět osamostatnily. Součástí Mariánských Lázní zůstala z připojených území osada Kladská. Dnes se město skládá ze šesti místních částí: Hamrníky, Chotěnov-Skláře, Kladská, Stanoviště, Úšovice a Mariánské Lázně. | údaj není jistý — zdroj u něj uvádí výhradu Zdroj uvádí jen „po roce 1989“, přesný rok odtržení jednotlivých obcí není v použitých pramenech uveden. | — |
| 1991 | Sčítání 1991: 15 382 obyvatel — nejvyšší doložený stav Sčítání lidu roku 1991 zaznamenalo v Mariánských Lázních 15 382 obyvatel. Jde o nejvyšší hodnotu v řadě historického lexikonu obcí od roku 1869. Následující sčítání ukazují pokles: 14 741 v roce 2001 a 12 906 v roce 2011. | doložený záznam | — |
| 1. 5. 1992 | Privatizací státního podniku vznikají Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. K 1. květnu 1992 vznikla privatizací státního podniku Státní léčebné lázně Mariánské Lázně akciová společnost Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. (IČO 45359113). Lázeňské objekty byly v privatizaci nabídnuty i městu, vedení města je ale nepřevzalo. | doložený záznam | — |
| 10. 9. 1992 | Historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou Vyhláškou ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. z 10. září 1992 bylo území historického jádra Mariánských Lázní prohlášeno městskou památkovou zónou. | doložený záznam | — |
| 2012 | Zahájeno úsilí o zápis lázeňských měst na seznam UNESCO V roce 2012 začalo úsilí o zápis jedenácti evropských lázeňských měst na seznam světového dědictví UNESCO. Nominaci koordinovala Česká republika. | doložený záznam | — |
| 2016 | Vzniká Marienbad Film Festival V roce 2016 vznikl ve městě Marienbad Film Festival. | doložený záznam | — |
| 2019 | Nominace Slavných lázeňských měst Evropy předložena UNESCO V roce 2019 byla nominace položky Slavná lázeňská města Evropy předložena Výboru pro světové dědictví. | doložený záznam | — |
| 2020 | Založen festival Knižní lázně V roce 2020 byl ve městě založen festival Knižní lázně. | doložený záznam | — |
Zdroje: Mariánské Lázně — Wikipedie · Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s., IČO 45359113 — obchodní rejstřík · Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny · Slavná lázeňská města Evropy — Wikipedie · Oslavy osvobození — turistický portál marianskelazne.cz
Světové dědictví UNESCO a současnost (od 2021)
2021 – trváDne 24. července 2021 zapsal Výbor pro světové dědictví na 44. zasedání ve Fu-čou položku Slavná lázeňská města Evropy (referenční číslo 1613) na seznam světového dědictví UNESCO. Položka zahrnuje jedenáct měst v sedmi zemích, z Česka Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Chráněná část na území Mariánských Lázní má 835 hektarů, nárazníková zóna 3 677 hektarů. K roku 2025 má město 14 052 obyvatel. V září 2025 schválili zastupitelé bezúplatný převod pavilonů Ferdinandova, Rudolfova a Lesního pramene od společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně výměnou za služebnost pro rozvody minerální vody. Od roku 2012 pokrývá dění ve městě také vlastní datová část tohoto projektu — usnesení rady a zastupitelstva, hlasování, smlouvy v registru smluv a zpravodaj města. V roce 2023 získalo město status klimatických lázní jako šesté lázeňské město v Česku a druhé v Karlovarském kraji; o titul usilovalo od května 2021 a podmínkou bylo celoroční měření ovzduší Českým hydrometeorologickým ústavem. Město tím nabízí všechny čtyři přírodní léčivé zdroje — minerální vody, peloidy, zřídelní plyn a léčivé klima.
| Kdy | Událost | Jistota | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 5/2021 | Město začíná usilovat o status klimatických lázní Od května 2021 usilovaly Mariánské Lázně o získání statusu klimatických lázní. Podmínkou je celoroční měření emisí a škodlivin v ovzduší; Český hydrometeorologický ústav proto ve městě měřil opakovaně, vždy jednou za čtvrtletí. Naměřené hodnoty se podle města pohybovaly hluboko pod limity stanovenými českou legislativou. | doložený záznam | — |
| 24. 7. 2021 | Mariánské Lázně zapsány na seznam světového dědictví UNESCO Dne 24. července 2021 zapsal Výbor pro světové dědictví na svém 44. zasedání ve Fu-čou položku Slavná lázeňská města Evropy (referenční číslo 1613) na seznam světového dědictví UNESCO. Položka zahrnuje jedenáct lázeňských měst v sedmi zemích: Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně v Česku, Baden bei Wien v Rakousku, Spa v Belgii, Bad Ems, Bad Kissingen a Baden-Baden v Německu, Montecatini Terme v Itálii, Vichy ve Francii a Bath ve Velké Británii. Chráněná část na území Mariánských Lázní má 835 hektarů, nárazníková zóna 3 677 hektarů. | doložený záznam | — |
| 2023 | Mariánské Lázně se staly klimatickými lázněmi V roce 2023 získaly Mariánské Lázně status klimatických lázní, kterým se úředně potvrzuje kvalita místního ovzduší. Byly šestým lázeňským městem v České republice a druhým v Karlovarském kraji, které titul získalo. Město tím nabízí kombinaci všech čtyř přírodních léčivých zdrojů: minerálních vod, peloidů (rašeliny), zřídelního plynu a léčivého klimatu. Klimatoterapie se využívá zejména u plicních onemocnění a u pacientů po těžším průběhu onemocnění covid-19. | doložený záznam | — |
| 2025 | Počet obyvatel v roce 2025: 14 052 K roku 2025 uvádí Wikipedie na základě údajů ČSÚ 14 052 obyvatel města. Rozloha města je 51,79 km², nadmořská výška 578 m n. m. | doložený záznam | — |
| 9/2025 | Město získává zpět pavilony tří pramenů V září 2025 schválili městští zastupitelé bezúplatný převod pavilonů Ferdinandova, Rudolfova a Lesního pramene od společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně; na prosincovém jednání upravili znění smlouvy. Objekty byly odhadnuty zhruba na osm milionů korun, město za ně zřídilo služebnost pro několik kilometrů potrubí rozvádějícího minerální vodu, oceněnou přibližně na 550 tisíc korun. Objekty byly privatizovány zhruba před třiceti lety. | doložený záznam | — |
Zdroje: Slavná lázeňská města Evropy jsou světovým dědictvím UNESCO — Ministerstvo zahraničních věcí ČR · Slavná lázeňská města Evropy — Wikipedie · The Great Spa Towns of Europe — UNESCO World Heritage List, ref. 1613 · UNESCO — turistický portál marianskelazne.cz · Mariánské Lázně — Wikipedie · Kolonády a pavilony se po privatizaci vrací do majetku města (2. 1. 2026) — Novinky.cz · ml-klimaticke-lazne
Osobnosti v dějinách města
Kdo se objevuje u zaznamenaných událostí a období. Odkaz vede jen tam, kde má osoba profil v našem přehledu lidí — u zbylých zůstává jen identifikátor ze zdroje.
- Karel Kašpar Reitenberger 6× zmínek
- Johann Wolfgang von Goethe 5× zmínek
- Eduard VII. 4× zmínky
- František Josef I. 4× zmínky
- Rudolf Kopek 4× zmínky
- Otto Manner 3× zmínky
- Johann Josef Nehr 3× zmínky
- Václav Skalník 3× zmínky
- Josef Abel 2× zmínky
- Jurij Gagarin 2× zmínky
- A. Hanish 2× zmínky
- August Herzig 2× zmínky
- Hroznata 2× zmínky
- Fryderyk Chopin 2× zmínky
- Franz Kafka 2× zmínky
- Theodor Lessing 2× zmínky
- Ulrika von Levetzow 2× zmínky
- Hans Miksch 2× zmínky
- Julian Niedzielski 2× zmínky
- Jan Příhoda 2× zmínky
- Franz Josef Seidl 2× zmínky
- František Skácelík 2× zmínky
- Karel Tesař 2× zmínky
- Václav Beneš Třebízský 2× zmínky
- Heřman Josef Tyl 2× zmínky
- Josef Vyleťal 2× zmínky
- Richard Wagner 2× zmínky
- Ambros Alfred Clementso 1× zmínka
- Adalbert Danzer 1× zmínka
- Ema Destinnová 1× zmínka
- Wenzel Dietl 1× zmínka
- Antonín Dvořák 1× zmínka
- Thomas Alva Edison 1× zmínka
- Johann Nepomuk Felbinger 1× zmínka
- John Arbuthnot Fisher 1× zmínka
- Sigmund Freud 1× zmínka
- Josef Dionys Halbmayr 1× zmínka
- Miroslav Horníček 1× zmínka
- František Kaník 1× zmínka
- Rudyard Kipling 1× zmínka
- František Krásný 1× zmínka
- Johann Kroha 1× zmínka
- Johann Lang 1× zmínka
- Eduard Viktor z Lichtenštejna 1× zmínka
- Mary Toddová Lincolnová 1× zmínka
- Tomáš Garrigue Masaryk 1× zmínka
- John Pierpont Morgan 1× zmínka
- Franz Nadler 1× zmínka
- Jan Neruda 1× zmínka
- Friedrich Nietzsche 1× zmínka
- Heinrich Reiniger 1× zmínka
- Louis Renault 1× zmínka
- Johann Rubritius 1× zmínka
- Jaroslav Seifert 1× zmínka
- Josef Schaffer 1× zmínka
- Johann Schlesinger 1× zmínka
- A. Schneider 1× zmínka
- Albert Schweitzer 1× zmínka
- Karel Skalník 1× zmínka
- Johann Strauss mladší 1× zmínka
- Hans Turba 1× zmínka
- Josef Turba 1× zmínka
- Mark Twain 1× zmínka
- Carl Maria von Weber 1× zmínka
- Friedrich Zickler 1× zmínka
Jak to počítáme
Popis metody pochází přímo ze zdroje dějin města — na webu tak stojí přesně to, podle čeho data vznikla.
- co to je
- Přehled dějin Mariánských Lázní členěný na období a doprovodný seznam datovaných událostí. Slouží jako historická vrstva webu a jako zdroj pro jednotnou časovou osu (pipeline/casova_osa.py).
- fakt a hodnoceni
- Texty uvádějí jen doložitelná tvrzení. Hodnocení („zaslouženě“, „bohužel“, „vyvrcholení“) sem nepatří a v textech nejsou. Kde zdroj sám hodnotí, je to označeno formulací „podle přehledu města“ a podobně.
- zdroje
- Ke každému období i každé události je uveden seznam id do registru zdrojů. Zdroj bez id se nepoužívá.
- nejistota
- Pole jistota nabývá hodnot dolozeno (údaj se v použitých pramenech shoduje) a nejiste (prameny se rozcházejí). U nejistých záznamů je rozpor popsán v poli poznamka. Web nesmí nejistý údaj zobrazit jako doložený.
- presnost
- Pole presnost říká, jak přesně je událost datovaná: den, mesic, rok, obdobi. Pole datum drží ISO datum v odpovídající přesnosti (24. 7. 2021, 1946-01, 1929), u přesnosti obdobi je konec v poli datum_do.
- tagy
- Tagy se berou výhradně z config/tagy.json. Kde žádný tag číselníku nesedí, je seznam prázdný.
- osoby
- Odkazy do data/lide/osobnosti.json podle pole id. Osoby, které v souboru osobností nejsou, se neuvádějí.
- rozsah
- Přehled končí u současnosti. Období od roku 2012 dál je v tomto projektu pokryté primárními daty (usnesení, hlasování, smlouvy, zpravodaj), historická vrstva tam proto uvádí jen zlomové události.
Zdroje k dějinám města
- Historie — oficiální stránky města Mariánské Lázně (oficialni)
- Osmičkové roky v historii Mariánských Lázní — oficiální stránky města (oficialni)
- Historie města — turistický portál marianskelazne.cz (oficialni)
- UNESCO — turistický portál marianskelazne.cz (oficialni)
- Oslavy osvobození — turistický portál marianskelazne.cz (oficialni)
- Mariánské Lázně — Wikipedie (encyklopedie)
- Klášter Teplá — Wikipedie (encyklopedie)
- Seznam představitelů Mariánských Lázní — Wikipedie (encyklopedie)
- Slavná lázeňská města Evropy — Wikipedie (encyklopedie)
- Theodor Lessing — Wikipedie (encyklopedie)
- Západočeský symfonický orchestr — Wikipedie (encyklopedie)
- Mariánskolázeňské anály 1193–1990 — Hamelika, vlastivědný web o historii Mariánských Lázní (vlastiveda)
- Přelidněné město a odsun. Leden 1946 v kronice Mariánských Lázní — Chebský deník (media)
- Američané přijeli od Velké Hleďsebi do Němci přelidněných Mariánských Lázní — Chebský deník (media)
- Slavná lázeňská města Evropy jsou světovým dědictvím UNESCO — Ministerstvo zahraničních věcí ČR (oficialni)
- The Great Spa Towns of Europe — UNESCO World Heritage List, ref. 1613 (oficialni)
- Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny (pravni)
- Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s., IČO 45359113 — obchodní rejstřík (rejstrik)
- Kolonády a pavilony se po privatizaci vrací do majetku města (2. 1. 2026) — Novinky.cz (media)